Akvarijní rostliny zdarma II.

Pokud by někdo z Prahy měl zájem o přebytky rostlin, jsou zase k mání a mám připravenou další várku ihned k odběru. Opět pěkný kousek kapradiny Ceratopteris thalictroides, dále pár kousků Rotala rotundifolia, Limnophila sessiliflora, Sagittaria subulata, něco málo Ludwigia repens. Pište do komentářů nebo na akvarostliny@seznam.cz. Rostliny se vám jistě dobře uchytí.

Akvarijní rostliny zdarma

Jelikož patřím mezi šťastlivce, kterým akvarijní rostliny celkem dobře prospívají, zbavuji se pravidelně přebytků rostlin, které často bohužel skončí i na kompostu. Přirozeně se jedná spíše o zaběhlé držáky, žádné unikátní skvosty, ale snad každý akvarista uvítá rychle rostoucí rostliny, které snižují množství živin v akváriu a tlumí tak růst řas, zároveň při pravidelném řízkování se řasy nestihnou na těchto rostlinách usazovat. Rostliny v akvaristikách jsou pěstované emerzně a přechod na submerzní formu se často nepodaří a rostliny hynou. Prodejci pak samozřejmě vše svedou na chybné hnojení, nabízejí nám drahé CO2 systémy a různá superhnojiva, která jen způsobují dramatický nárůst řasy v akváriu.

Rostliny z přebytků jsou určitou jistotou, protože pokud někomu rostly k nadbytku, je velká šance, že se uchytí i v jiném prostředí.

Budu zde pravidelně uvádět aktuální nabídku, předem upozorňuji, že se jedná vždy o o mezené množství kusů a malý výběr druhů, některé se pravidelně opakují. Nabídka je vhodná pro zájemce z Prahy a okolí, kteří si mohou rostlinky vyzvednout.

Pokud budete mít o rostlinky zájem, uveďte na sebe kontakt v komentářích. Přednost mají první zájemci, lze však i předem objednat příští várku.

Současná nabídka (spěchá) - připraveno k odběru:

• vzrostlejší kapradina Ceratopteris thalictroides - Rohatec žluťochovitý
  

Velmi vděčná rostlina, která má ráda více světla, časem je nutné její růst regulovat, stačí ponechat 3 - 4 nejmladší listy, ze starších listů časem vyraší pupeny a začínají vznikat nové rostliny, které lze buď ponechat jako plovoucí, časem pak zasadit. Rostlinu je nutné sázet nepříliš hluboko do dna, kořenová hlava musí být nade dnem. Rostlina časem dosáhne hladiny, kde se mezi listy tvoří různé skuliny vhodné pro úkryt plůdku ryb. Rostlinu velmi milovaly bojovnice (Betta splendens), u hladiny mezi listy si velmi brzy postavily pěnové hnízdo a měl jsem štěstí pozorovat páření. Rostlina dokonce dokáže nad hladinou vybudovat emerzní listy. Vypadá to pak velmi zajímavě, zatímco submerzní forma listů je podobná mrkvi, emerzní listy se zpevní a z plochých lístků se vytvoří pichlavé jehličí. Shrneme-li, jde o nenáročnou a ozdobnou rostlinu, která je vhodná jako solitérní rostlina nebo rostlina do pozadí, velmi pěkně vyplní rohy akvária. Snadno se množí, v menších nádržích je nutná časem vypěstovat následníka a vzrostlé rostliny se zbavit. Mohu nabídnout vedle vzrostlejšího kusu i malé plovoucí "sazenice".

Na závěr mohu ještě podotknout jednu zajímavou zkušenost ,není to tak dávno, co jsem měl problémy s růstem rostlin, přežily jen některé druhy, dokonce i tato kapradina postupně chřadla, rozpadaly se listy, postupně zcela uhynula. Asi čtvrt roku jsem ji vůbec v akváriu neměl a ouha, z nějakých mikroskopických zbytků se mi po delší době začaly na hladině objevovat malinkaté lístečky s kořínky, které časem zmohutněly v rostlinky a dnes již zase mám silné vzrostlé kusy. Řekl bych - malý akvaristický zázrak.

• pomalu rostoucí držák Anubias barteri - var. nana
  

Tak tuto rostlinku jsem získal podobným zázrakem. Kdysi dávno jsem v malé akvaristice ve Vysočanech zakoupil nové rostliny, tehdy jsem ani Anubiasy neznal, a v košíčku jedné z rostlinek mezi štěrkem jsem našel tři malinké potrhané lístečky, nějaký plevílek, řekl jsem si , které jsem chtěl vyhodit do odpadu. Pak jsem, naštěstí, dal rostlince šanci a tyto tři opdivné a poničené lístečky zasadil k přednímu sklu akvária. Dlouho netrvalo a rostlinka se odvděčila sice velmi pomalým, ale zato jistým a stálým růstem. Jedná se o nízkou rostlinu, která se jakoby plazí dnem a buduje mohutný kořenový systém. Oddenek lze časem oddělit a rostlinku takto množit. Rostlina potřebuje pevnější opdklad pro uchycení, často se doporučuje pouze ji přivázat ke kořenu či kamenu, avšak já ji sázím přímo do dna hrubší zrnitosti. Jemný písek by jistě nesnesla. Několikrát mi tato rostlina i vykvetla. Uvádí se, že má ráda spíše slabé osvětlení, při protrhání ji však mám klidně na přímém ostřejším světle a problémy s tím rozhodně nemá.

Rostlina má velmi pevné listy, přežije snad všechno, nevýhodou je její pomalý růst, listy velmi snadno zarostou řasou, což nepůsobí příliš esteticky. Starých částí se proto časem zbavuji, ale řasu lze úspěšně odstranit a oddenek opět zasadit. Právě pro pevnost svých listů snese tato rostlina ošetření Savem, které spolehlivě řasy likviduje. O použití Sava bych měl asi napsat samostatný článek, v žádném případě nelijte přímo do nádrže, to je pro ryby smrtelné. Jemnější rostliny zase Savo rozloží. Je možné buď na nějaký čas rostlinu ponořit do slabšího roztoku mimo akvárium, já u anubiasu poižívám drsnější a rychlejší metodu, která mu neublíží, naopak dlouhodobější ponor mi jednou rostlinku narušil a ta následně kamrádce zhnila, i když u ní se nedaří žádným rostlinám :) Nejlépe je zarostlé listy přímo Savem polít a palcem krouživými pohyby řasu odstranit. Pak důkladně opláchnout. Řasa, kterou se odstranit nepodařilo, zcela vybledne, až zbělá, v akváriu časem zanikne a anubias nějaký ten měsíc září zcela bez řas. Odstranění řasy z nabízeného anubiasu však nechám již na vás. Také obšas dám zbytky anubiasu do sklenice bez osvětlení, kde mám pouze okružáky a tak do dvou měsíů je také zcela bez řasy.

Občas nabídnu i další druhy rostlin, jako Hygrophila polysperma nebo Ludwigia repens atd. , nyní ale není nabídka aktuální, takže to někdy později. Pokud byste chtěli napsat osobní postřehy i k ostatním druhům rostlin, budu v článcích pokračovat.

Takže pro odběr rostlin se mi ozvěte v kometářích článku, současně všem přeji veselé Vánoce!

Jak nahradit membránu pro Tetra Optimat

Řada z vás možná využívá jednoduchý systém dosycování akvária CO2 Tetra Optimat. Časem se setkáte s problémem opotřebení membrány, neboť membrána se zanáší různými nečistotami a řasami a po pravidelném čištění se dříve nebo později poškodí. Náhradní membrány nejsou drahá záležitost, akvaristické e-shopy nabízejí 5 kusů za 75 Kč. Avšak kámen úrazu je v jejich dostupnosti. Skladem prostě membrány nemají a na objednávku po nějakém tom týdnu čekání rezignujete. Pozor tedy při nákupu tohoto zařízení. Pokud obchodník má náhradní membrány, hned si pořiďte do zásoby.





Co ale dělat v situaci, kdy potřebujete náhradu a nejsou? Na toto téma lze nalézt na internetu řadu diskusí. Co jsem se zatím dočetl, řešením bývá:

• čajový sáček
• polyesterový šátek
• umělé hedvábí

Někteří jedinci bez zábran sbírají membrány z nových balení Optimatu ve velkoprodejnách typu Hornbach, toto řešení samozřejmě nelze doporučit - dlouhodobě je určitě neudržitelné :) S náhradou membrány jsem se zatím vypořádal obyčejným kusem látky. Některé umělé materiály (jako nylon) propouštěly a neudržely sloupec CO2. Látka z bavlny měla své mouchy, neboť udržela CO2 jen do určitého objemu, zhruba 3/4, pak již také pod tlakem probublávala. Nyní jsem zksuil dát dvojitou látku, jednu silnější a druhou slbší, sloupec c02 to již udrží bez problémů, zpočátku se za den stihl naplněný reaktor do akvária absorbovat, ale po nějakém týdnu zůstávají zbytkové plyny někdy i do poloviny. Bude asi nutné ještě zaexperimentovat s tloušťkou a počtem kusů látky. Každopádně myslím, že jde o šikovnou náhradu a lze takto i vyřešit častý problém Optimatu, kdy se vstřebá pouze část náplně. Bavlněná látka s vodou lépe reaguje a CO2 se rozpouští rychleji, jen je třeba najít vhodnou hustotu a typ látky, která po naplnění Optimatu nebude probublávat.

Postřehy k hnojení CO2

Tak se po delší odmlce vracím k této problematice, ale aspoň jsem načerpal nové zkušenosti. Čekal jsem nějaké postřehy v komentářích z vaší strany, ale teda nic moc :)

Takže co jsem zažil já.

Zaprvé se vrátím k permanentnímu testu od Eheimu. Test se musí nechat ustálit, chvilku mu to ale trvá. Tak po 2 - 3 dnech se vybarví jak má, u mě tedy do modré, neboť jiné měření mi vždy ukázalo CO2 nedostatek. Podle reakce permanentního testu ho lze tedy brát mírně s rezervou, okamžitý vzestup CO2 v akváriu, např. kdybyste nechali silněji bublat z lahve i přes noc, podle mě hned nezaznamená. Pro průběžné sledování je ale to ale pohodlný způsob měření.

Zadruhé se jedná o samotný způsob hnojení. Já již delší dobu používám CO2 Optimat od Tetry. Musím uzant, že v době jeho nasazení jsem zaznamenal silné zlepšení růstu rostlinek. Jenže ve stejné době jsem změnil i filtraci, nasadil jsem Eheim Ecco, což znamenalo razantně větší objem filtrační náplně, různorodou filtrační náplň včetně speciálních vrstev pro usazení bakterií. Vím, že jsou na tyto filtry různé názory, já si ho však nemohu vynachválit. Pozitiva a negativa tohoto filtru ale dám do jiného článku. Zlepšení růstu rostlinek tedy může být způsobeno i změnou filtrace, a její lepší biologické činnosti, což se mohlo odrazit v lepších podmínkách pro růst.

Své zde hraje i použité hnojivo. Teď testuji některé alternativy, např. Rataj a jeho Brutus mi pomáhal k výrazně sytě zeleným a silným rostlinám, jenže jen některým. U jiných se např. deformovaly nové listy. Teď testuji Planta Min od Tetry, rostlinky zlepšily tvar, rychleji rostou než týden, který jsem vůbec nehnojil, ale mají světlejší barvu. Na druhou stranu se mi podařilo nastartovat růst (pouze jedné z osmi) červených rostlinek Eustralis sp. O hnojení ale také napíši spíše samostatný článek.
Takže Tetra Optimat. Původně jsem aplikoval CO2 z původní lahve v podobě spreje. Náplň mi vydržela daleko déle, než uvádí výrobce. Měl jsem trochu problémy s prodloužením hadičky a napojením zpětného pojistného ventilu, ale rozdílné průměry hadiček jsem vyřešil napojením přes části propisek. Těsní to skvěle. Výhody Optimatu jsou zřejmé a výrobce je okamžitě vyzdvihne. Takže jednak 100 % využití CO2, nic vám nebublá na hladinu. Dále víceméně nemožnost předávkování. Jednoduchá obsluha - jen rámo dofouknete a je to. Na noc neplníte, takže se CO2 rozpouští jen přes den.
A teď nevýhody. Trochu neobratná manipulace s membránou. Ta se vám po čase zanese a je třeba ji vydrhnout. Přijde mi ale, že propouští čím dál méně, takže ji bude nutné vyměnit, případně něčím nahradit. Najít ale správný materiál, je celkem oříšek. CO2 se mi nikdy nevstřebal cely, při aplikaci původní náplní vždy kousíček zůstal a ten se postupně nasčítával, až třeba polovina reaktoru byla permanentně plná. I výrobce ale uvádí, že je nutné občas obrátit nádobku, aby utekly zbytkové plyny, které snižují účinnost Optimatu. Se zbytkovými plyny mám ale podstatně větší problém od doby, co jsem zavedl sifonovou lahev. Četl jsem nějaké diskuse, kde se lidi ptali, proč se jim i s novou membránou CO2 málo rozpouští a hodně ho zůstává v reaktoru. Myslím, že bude záležet na parametrech vody, dále na čistotě CO2. Sifonovou lahev jsem plnil poprvé a je zřejmé, že vedle CO2 jsou v ní namíchány i ostatní plyny, neboť v ní přeci nebylo vakuum. To podle mě znamená vyšší objem zbytkových plynů. Když jsem zpočátku reaktor nafouknul pro zkoušku sám, také se plyn vstřebával málo. Původní náplň (ovšem značně dražší) zřejmě má opravdu čistý CO2, kter´ý se vstřebá lépe. Tak uvidíme, co dál. Další a další plnění lahve bez jejího otevření by mělo postupně zajistit čistý CO2, teda pokud v sifonových bombičkách opravdu je :) Membránu mám již celkem jetou, budu asi muset brzy koupit novou, jak je pomačkaná od čištění, je to asi znát. Na internetu se lze dočíst, jak ji lze nahradit, např. čajovým sáčkem nebo sítkem. Možná kdyby se někomu podařilo najít mírně propustnější materiál, vyřešil by se problém se zbytkovými plyny.
Závěrem tedy hodnotím CO2 Optimat jako šikovnou a bezpečnou možnost pro menší nádrže, ovšem účinek je slabší než přímým probubláváním, byť jde o neúsporné řešení (mnoho CO2 vyprchá hned z nádrže, jen část se opravdu rozpustí).
Brzy bych chtěl napsat své zkušenosti s filtrací a také hnojivy pro rostliny. Stejně tak se po čase vrátíme k CO2 Optimatu, zda se vstřebávání zlepšilo.

Měření obsahu CO2 v akváriu

Možné techniky dosycování CO2 v nádrži byly již poopsány. Spolu s rozhodnutím o způsobu hnojení rostlin CO2 je nutné zvolit způsob jeho měření. Od určité koncentrace je totiž CO2 pro ryby nebezpečný. Jaké tedy máme možnosti?

1. Na základě měření hodnoty pH a KH
   
2. Permanentními testy
   
3. Profesionální elektronickou soupravou

Ad1) Jde zřejmě o nejlevnější způsob měření hladiny CO2 v akváriu. Hodnotu ph lze změřit např. testem Akvin od Rataje, stejně tak hodnotu uhličitanovétvrdosti námpomůže změřit mnohý z nabízenýchtestů, např. Karbon od již zmíněného Rataje. Musím upozornit, že kapalné testy, se kterými určitou zkušenost mám, jsou trochu nepříjemné při vyhodnocování. Zbarvená kapalina se porovnává s tištěnou stupnicí a odhadnout, zda se jedná o více nebo méně zelenou barvu, bývá nadlidský výkon. V novější verzi již Rataj nabízí roztok s ph neutralní, takže porovnání by již mělobýt snazší. Pokud jde o test Karbon, tam je již měření snadné, barva se neporovnává, nýbrž počítá se, kolik kapek indikátoru bylo nutné přidat do změny zbarvení, což je snadné.
CO2 se pak vyhodnocuje podle tabulky, kdy podle změřené hodnoty PH a KH zjistíme koncentraci CO2. Tímtozpůsobem mi vždy vyšla koncentrace nedostačující, podle testů od rataje mám PH tak kolem 7,8 a dKH 0,5.

Ad2) Permanentních testů je opět na trhu celá řada. Některé dokonce spojují dvojí měření (např. JBL), kdy je vedle hladiny CO2 měřeno i hodnota PH. Nově jsem zakoupil permanentnítest Eheim. první rozčarování přinesl chybějící návod,ale na krabičce se výrobce snažípostup aplikace nakreslit. Detailní informace se ovšemnedozvíte. Test funguje tak, že do nádobky odměříme 1 ml akvarijní vody, přidáme 4 kapky indikátoru, po smíchání uzavřeme, obrátíme dnem vzhůru a pomocí přísavky umístíme na sklo do akvária. Trochu jsem měl obavy z úniku chemického indikátorudo nádrže, neboť nádobka je vlastně zespodu otevřená, díky zvýšené trubičce však smíchaná kapalina do nádrže neuniká, stalo byse tak pouze v případě jejího otočení, snad to nějaká rybka nezvládne. Test zřejmě funguje na principu výměny plynů, kdy vzduch, který oddělje kapalinu od vody v akváriu je podle koncentrace CO2 dosycován uvnitř nádobky a kapalina pak barevně reaguje. Eheim má stupnici tří barev, kdy modrá znamená deficit CO2, žlutá nadbytek a zelená optimální hodnotu. Po instalaciměla kapalina barvutmavě zelenou, takže jsem zase nevěděl, jestli to má být téměř modrá nebo jde o optimum. Po použití CO2 Optimat od Tetry, kdy jsem však toho moc nedosytil, se kapalina zabarvila jasně do žlute. Navzdory ukončení aplikace CO2 a vzduchování v akváriu je kapalina stále žlutá. Po změření CO2 pomocí pH a KH však vychází stále CO2 nedostatek. Tak se v tom někdo vyznejte :/

Ad3) Profesionální soupravy jsou zřejmě přesné, ale cena je zase trochu někde jinde. Sám doporučuji kombinovat způsoby 1 a 2, ale pokud Vámvyjdou diametrálně odlišné výsledky, zřejmě je někde chyba. Je možné, že se do permanentního testu dostalnadbytek CO2 buď při aplikaci Tetra Optimat, který je v blízkosti testu nebo přes noc, kdy neběží fotosyntéza a test není schopen reagovat zpět na nižší hladinu CO2. Mám za to, že CO2 mi v akváriu po vysazení dosycování a provzdušnění akvária musí spíše chybět. Uvidím, jak test zareaguje po výměně vody.

Doufám, že tento příspěvek bude pro mnohé z Vás přínosným, těším se na komentáře, případně radu, jak správně měřit.

Možnosti hnojení CO2 (1)

Tak jsem se konečně rozhodl napsat další pokračování. Protože nemám příliš času na delší příspěvek, shrnu v tomto díle pouze základní možnosti přidávání CO2 do nádrže. Pokud se Vám bude zdát, že některé možnosti chybí, ocením případné komentáře.
Pokud jde o zdroje CO2, lze využít následující:

• Získání CO2 pomocí kvasného procesu - lze buď podomácku použitím kvasnic a cukru, či je možné zakoupit komerční sady, které většinou obsahují lahev, hadičku, vzduchovací kamínek pro rozptyl CO2 v nádrži, kvasnou směs a aktivátor kvasného procesu. Po promíchání s vlažnou vodou se spustí kvasný proces, jehož produktem je CO2. Výhodou je levné řešení, nevýhodou je nemožnost přerušení sycení CO2 do nádrže v nočních hodinách, navíc při používání kvasnic je riziko kontaminace vody.
  

• Využití CO2 bombiček - zde je nutné používat reaktor, který se ráno doplní pomocí sifonové lahve CO2. Ten pak pozvolna uniká do nádrže. Jde o velmi levné řešení, lze najít i komerční produkty, kdy CO2 je dodáváno ve spreji, cena nové náplně je však často i 200 Kč, nejlevnější jsem našel na e-shopu http://www.miga.cz/, kde ji lze zakoupit za 155 Kč. Vydrží asi na 40 naplnění, což vychází na 3,90 za den. Při obstarání sifonové láhve a použití bombiček (krabička stojí cca 12 Kč) se náklady sníží na 0,3 Kč / den.

• Systémy s CO2 bombou s jehlovým ventilem - profesionální řešení, ovšem počáteční investice jsou značné, často 4 - 6 tis. Provoz je ovšem levný a jednoduchý, není třeba denně doplňovat reaktor či dohlížet na kvasný proces. Navíc lze dokoupit magnetický ventil a spínací hodiny, a tak automaticky vypínat sycení na noc.

• Alternativní možnosti - zde bych zařadil např. systém Sera, kdy je zdrojem CO2 tableta, která se vloží do reaktoru. Výhodou je snadnost použití, není třeba žádných hadiček, bomb apod. Tablety jsou však celkem drahé. Alternativou je i přímé lití perlivé vody do akvária, s opatrností lze použít, ovšem hrozí předávkování, sám jsem jeden čas používal, ale velmi malá množství. Perlivou vodu lze využít i jako zdroj, kdy do víčka zavedete hadičku, pomocí kamínku pak unikající CO2 aplikujeme do nádrže. Vždy po mírném protřepání lahve, se účinek aplikace zesílí. Lze napojit i reaktor místo kamínku.

Sycení CO2

Je sycení akvária CO2 pouze trend nebo to opravdu funguje? Jsou časy, kdy mi akvarijní rostliny rostou jako z vody :) bez jakéhokoli dosycování, nestíhám protrhávat akvárium a rozdávat známým. Pak ale často přijde období značného útlumu. Otázkou je, zda CO2 může pomoci. Není útlum růstu způsoben nějakou změnou kvality vody?
Pokud jde o dosycování akvárií CO2, je zřejmé, že se bez něj neobejdou speciální rostlinná akvária, kde jsou k vidění nádherně zbarvené druhy rostlin Když však zabrousíme do jejich původu, často zjistíme, že se ani nejedná o rostliny vhodné do akvárií, jde buď o rostliny bahení či dokonce suchozemské! Bez nadměrného osvětlení a dosycování CO2 dojde k tomu, co leckterý akvarista již zažil. Po koupi nádherně červené Alternanthery radost dlouho nevydrží. Rostlinka časem chřadne a chřadne, odhazuje postupně své listy, zarůstá řasou a nakonec je pohled na ještě nedávno atraktivní rostlinku tak žalostný, že ji z akvária raději odstraníme.
Otázkou při dosycování vody CO2 zůstává komfort akvarijních ryb. Je zřejmé, že v tomto případě stavíme akvarijní rostliny před akvarijní ryby. Není to tak dávno. kdy běžným vybavením akvárií byly naopak vzduchovací motorky pro "okysličování" vody. Dnes je takové jednání považováno za nešvar, který brzdí růst rostlin. Je třeba si však uzvědomit, že probublávání vody vzduchovacím kamínkem neznamená, že vodu sytíme kyslíkem. Vzduch, který dýcháme je přeci tvořen řadou dalších plynů, a to včetně CO2. Navíc jakékoli víření vody filrem a pohybem ryb přebytečný CO2 z akvária odstraňuje, a tak je na každém akvaristovi, kterou cestou se vydá. Rozhodně je nesmyslem přes den sytit akvárium CO2 a zároveň vzduchovat přes kamínek nebo vířit vodu silným průtokem filtru. Takto pouze plýtváme s drahým plynem. Kompromisem může být dosycování během dne, kdy CO2 akvarijní rostliny mohou spotřebovat a vzduchování během noci, kdy mírný nadbytek ryb lehce způsobí deficit kyslíku ve vodě. Rostliny v noci kyslík spotřebovávají také, neboť nedochází k fotosyntéze.
Pokud se přeci jen rozhodnete pro zavedení systému CO2 do vašeho akvária, přichází výběr vhodného způsobu. Tomu se budu věnovat v dalším příspěvku.
A jak jste na tom se sycením CO2 vy?