Test CO2 Eheim a pár slov kolem...

V jednom z předešlých článků o měření CO2 jsem se zmínil o permanentním testu Eheim, který zdánlivě fungoval nespolehlivě. Po delší zkušenosti mohu říci, že pro orientační představu o množství CO2 v akváriu je to šikovný prostředek. Při první aplikaci test hned neukazuje správné hodnoty, ale do 1 dne se měření ustálí a pak již na změny množství reaguje, byť s určitým zpožděním.
Každopádně barva po první instalaci do nádrže ještě nic neříká o skutečném obsahu CO2. Druhý den už by měl být výsledek jasný. Mně se vždy do druhého dne ukázala tmavě modrá barva, tedy nedostatek CO2, při silnější reakci kvasnic naopak spolehlivě roztok nabyl žluté barvy. Nadměrné množství CO2 však rovněž poznáte z chování ryb, kdy začnou být malátnější, při vyšší koncentraci se již pouze vlní u hladiny. Jednou jsem kvasnice neuhlídal a málem o ryby přišel, některé dokonce ležely nehybně na zádech, Eheim svítil jasně světle žlutou barvou, naštěstí jsem na to přišel včas a po chvilce silného vzduchování se vše spravilo, ryby přežily tehdy všechny, jen nově koupené krevetky do týdne zmizely. Přežila jen jedna původní, asi 3 roky stará. Také je zajímavé, že pouze ten večer jsem zažil, jak rostlinky vypouštějí bublinky kyslíku, z okrajů listů řetízkovaly sloupečky drobných bublinek. Mám pocit, že toho je opravdu možné dosáhnout pouze při nezdravě vysoké koncentraci CO2. Od té doby jsem tento jev již nikdy ve svém akváriu nespatřil.
Test Eheimu se ukazuje jako poměrně spolehlivý, reaguje sice s určitým zpožděním, ale věřím, že pokud se vám podaří udržovat zelenou barvu roztoku, můžete důvěřovat v optimální hodnoty CO2. Mně ryby ještě dobře prospívají při nažloutlé barvě, což už je ale vyšší koncentrace. Na ni velmi dobře reagují rostliny typu Rotala rotundifolia, které se okamžitě začnou tvořit větší lístky, celkově mohutní a dostává červený nádech. Bez CO2 se mi stává, že vrcholky vyrůstají velmi malé, až zakrnělé. Za to ale zřejmě může i nesprávné přihnojování.
Tak tolik asi k ospravedlnění původního negativního dojmu z testu Eheim, který si vlastně nemohu vynachválit, jednorázové kapalinové testy jsem zcela přestal používat, jsou nepohodlné a poměrně nepřesné.

Jak nahradit membránu pro Tetra Optimat

Řada z vás možná využívá jednoduchý systém dosycování akvária CO2 Tetra Optimat. Časem se setkáte s problémem opotřebení membrány, neboť membrána se zanáší různými nečistotami a řasami a po pravidelném čištění se dříve nebo později poškodí. Náhradní membrány nejsou drahá záležitost, akvaristické e-shopy nabízejí 5 kusů za 75 Kč. Avšak kámen úrazu je v jejich dostupnosti. Skladem prostě membrány nemají a na objednávku po nějakém tom týdnu čekání rezignujete. Pozor tedy při nákupu tohoto zařízení. Pokud obchodník má náhradní membrány, hned si pořiďte do zásoby.





Co ale dělat v situaci, kdy potřebujete náhradu a nejsou? Na toto téma lze nalézt na internetu řadu diskusí. Co jsem se zatím dočetl, řešením bývá:

• čajový sáček
• polyesterový šátek
• umělé hedvábí

Někteří jedinci bez zábran sbírají membrány z nových balení Optimatu ve velkoprodejnách typu Hornbach, toto řešení samozřejmě nelze doporučit - dlouhodobě je určitě neudržitelné :) S náhradou membrány jsem se zatím vypořádal obyčejným kusem látky. Některé umělé materiály (jako nylon) propouštěly a neudržely sloupec CO2. Látka z bavlny měla své mouchy, neboť udržela CO2 jen do určitého objemu, zhruba 3/4, pak již také pod tlakem probublávala. Nyní jsem zksuil dát dvojitou látku, jednu silnější a druhou slbší, sloupec c02 to již udrží bez problémů, zpočátku se za den stihl naplněný reaktor do akvária absorbovat, ale po nějakém týdnu zůstávají zbytkové plyny někdy i do poloviny. Bude asi nutné ještě zaexperimentovat s tloušťkou a počtem kusů látky. Každopádně myslím, že jde o šikovnou náhradu a lze takto i vyřešit častý problém Optimatu, kdy se vstřebá pouze část náplně. Bavlněná látka s vodou lépe reaguje a CO2 se rozpouští rychleji, jen je třeba najít vhodnou hustotu a typ látky, která po naplnění Optimatu nebude probublávat.

Postřehy k hnojení CO2

Tak se po delší odmlce vracím k této problematice, ale aspoň jsem načerpal nové zkušenosti. Čekal jsem nějaké postřehy v komentářích z vaší strany, ale teda nic moc :)

Takže co jsem zažil já.

Zaprvé se vrátím k permanentnímu testu od Eheimu. Test se musí nechat ustálit, chvilku mu to ale trvá. Tak po 2 - 3 dnech se vybarví jak má, u mě tedy do modré, neboť jiné měření mi vždy ukázalo CO2 nedostatek. Podle reakce permanentního testu ho lze tedy brát mírně s rezervou, okamžitý vzestup CO2 v akváriu, např. kdybyste nechali silněji bublat z lahve i přes noc, podle mě hned nezaznamená. Pro průběžné sledování je ale to ale pohodlný způsob měření.

Zadruhé se jedná o samotný způsob hnojení. Já již delší dobu používám CO2 Optimat od Tetry. Musím uzant, že v době jeho nasazení jsem zaznamenal silné zlepšení růstu rostlinek. Jenže ve stejné době jsem změnil i filtraci, nasadil jsem Eheim Ecco, což znamenalo razantně větší objem filtrační náplně, různorodou filtrační náplň včetně speciálních vrstev pro usazení bakterií. Vím, že jsou na tyto filtry různé názory, já si ho však nemohu vynachválit. Pozitiva a negativa tohoto filtru ale dám do jiného článku. Zlepšení růstu rostlinek tedy může být způsobeno i změnou filtrace, a její lepší biologické činnosti, což se mohlo odrazit v lepších podmínkách pro růst.

Své zde hraje i použité hnojivo. Teď testuji některé alternativy, např. Rataj a jeho Brutus mi pomáhal k výrazně sytě zeleným a silným rostlinám, jenže jen některým. U jiných se např. deformovaly nové listy. Teď testuji Planta Min od Tetry, rostlinky zlepšily tvar, rychleji rostou než týden, který jsem vůbec nehnojil, ale mají světlejší barvu. Na druhou stranu se mi podařilo nastartovat růst (pouze jedné z osmi) červených rostlinek Eustralis sp. O hnojení ale také napíši spíše samostatný článek.
Takže Tetra Optimat. Původně jsem aplikoval CO2 z původní lahve v podobě spreje. Náplň mi vydržela daleko déle, než uvádí výrobce. Měl jsem trochu problémy s prodloužením hadičky a napojením zpětného pojistného ventilu, ale rozdílné průměry hadiček jsem vyřešil napojením přes části propisek. Těsní to skvěle. Výhody Optimatu jsou zřejmé a výrobce je okamžitě vyzdvihne. Takže jednak 100 % využití CO2, nic vám nebublá na hladinu. Dále víceméně nemožnost předávkování. Jednoduchá obsluha - jen rámo dofouknete a je to. Na noc neplníte, takže se CO2 rozpouští jen přes den.
A teď nevýhody. Trochu neobratná manipulace s membránou. Ta se vám po čase zanese a je třeba ji vydrhnout. Přijde mi ale, že propouští čím dál méně, takže ji bude nutné vyměnit, případně něčím nahradit. Najít ale správný materiál, je celkem oříšek. CO2 se mi nikdy nevstřebal cely, při aplikaci původní náplní vždy kousíček zůstal a ten se postupně nasčítával, až třeba polovina reaktoru byla permanentně plná. I výrobce ale uvádí, že je nutné občas obrátit nádobku, aby utekly zbytkové plyny, které snižují účinnost Optimatu. Se zbytkovými plyny mám ale podstatně větší problém od doby, co jsem zavedl sifonovou lahev. Četl jsem nějaké diskuse, kde se lidi ptali, proč se jim i s novou membránou CO2 málo rozpouští a hodně ho zůstává v reaktoru. Myslím, že bude záležet na parametrech vody, dále na čistotě CO2. Sifonovou lahev jsem plnil poprvé a je zřejmé, že vedle CO2 jsou v ní namíchány i ostatní plyny, neboť v ní přeci nebylo vakuum. To podle mě znamená vyšší objem zbytkových plynů. Když jsem zpočátku reaktor nafouknul pro zkoušku sám, také se plyn vstřebával málo. Původní náplň (ovšem značně dražší) zřejmě má opravdu čistý CO2, kter´ý se vstřebá lépe. Tak uvidíme, co dál. Další a další plnění lahve bez jejího otevření by mělo postupně zajistit čistý CO2, teda pokud v sifonových bombičkách opravdu je :) Membránu mám již celkem jetou, budu asi muset brzy koupit novou, jak je pomačkaná od čištění, je to asi znát. Na internetu se lze dočíst, jak ji lze nahradit, např. čajovým sáčkem nebo sítkem. Možná kdyby se někomu podařilo najít mírně propustnější materiál, vyřešil by se problém se zbytkovými plyny.
Závěrem tedy hodnotím CO2 Optimat jako šikovnou a bezpečnou možnost pro menší nádrže, ovšem účinek je slabší než přímým probubláváním, byť jde o neúsporné řešení (mnoho CO2 vyprchá hned z nádrže, jen část se opravdu rozpustí).
Brzy bych chtěl napsat své zkušenosti s filtrací a také hnojivy pro rostliny. Stejně tak se po čase vrátíme k CO2 Optimatu, zda se vstřebávání zlepšilo.

Měření obsahu CO2 v akváriu

Možné techniky dosycování CO2 v nádrži byly již poopsány. Spolu s rozhodnutím o způsobu hnojení rostlin CO2 je nutné zvolit způsob jeho měření. Od určité koncentrace je totiž CO2 pro ryby nebezpečný. Jaké tedy máme možnosti?

1. Na základě měření hodnoty pH a KH
   
2. Permanentními testy
   
3. Profesionální elektronickou soupravou

Ad1) Jde zřejmě o nejlevnější způsob měření hladiny CO2 v akváriu. Hodnotu ph lze změřit např. testem Akvin od Rataje, stejně tak hodnotu uhličitanovétvrdosti námpomůže změřit mnohý z nabízenýchtestů, např. Karbon od již zmíněného Rataje. Musím upozornit, že kapalné testy, se kterými určitou zkušenost mám, jsou trochu nepříjemné při vyhodnocování. Zbarvená kapalina se porovnává s tištěnou stupnicí a odhadnout, zda se jedná o více nebo méně zelenou barvu, bývá nadlidský výkon. V novější verzi již Rataj nabízí roztok s ph neutralní, takže porovnání by již mělobýt snazší. Pokud jde o test Karbon, tam je již měření snadné, barva se neporovnává, nýbrž počítá se, kolik kapek indikátoru bylo nutné přidat do změny zbarvení, což je snadné.
CO2 se pak vyhodnocuje podle tabulky, kdy podle změřené hodnoty PH a KH zjistíme koncentraci CO2. Tímtozpůsobem mi vždy vyšla koncentrace nedostačující, podle testů od rataje mám PH tak kolem 7,8 a dKH 0,5.

Ad2) Permanentních testů je opět na trhu celá řada. Některé dokonce spojují dvojí měření (např. JBL), kdy je vedle hladiny CO2 měřeno i hodnota PH. Nově jsem zakoupil permanentnítest Eheim. první rozčarování přinesl chybějící návod,ale na krabičce se výrobce snažípostup aplikace nakreslit. Detailní informace se ovšemnedozvíte. Test funguje tak, že do nádobky odměříme 1 ml akvarijní vody, přidáme 4 kapky indikátoru, po smíchání uzavřeme, obrátíme dnem vzhůru a pomocí přísavky umístíme na sklo do akvária. Trochu jsem měl obavy z úniku chemického indikátorudo nádrže, neboť nádobka je vlastně zespodu otevřená, díky zvýšené trubičce však smíchaná kapalina do nádrže neuniká, stalo byse tak pouze v případě jejího otočení, snad to nějaká rybka nezvládne. Test zřejmě funguje na principu výměny plynů, kdy vzduch, který oddělje kapalinu od vody v akváriu je podle koncentrace CO2 dosycován uvnitř nádobky a kapalina pak barevně reaguje. Eheim má stupnici tří barev, kdy modrá znamená deficit CO2, žlutá nadbytek a zelená optimální hodnotu. Po instalaciměla kapalina barvutmavě zelenou, takže jsem zase nevěděl, jestli to má být téměř modrá nebo jde o optimum. Po použití CO2 Optimat od Tetry, kdy jsem však toho moc nedosytil, se kapalina zabarvila jasně do žlute. Navzdory ukončení aplikace CO2 a vzduchování v akváriu je kapalina stále žlutá. Po změření CO2 pomocí pH a KH však vychází stále CO2 nedostatek. Tak se v tom někdo vyznejte :/

Ad3) Profesionální soupravy jsou zřejmě přesné, ale cena je zase trochu někde jinde. Sám doporučuji kombinovat způsoby 1 a 2, ale pokud Vámvyjdou diametrálně odlišné výsledky, zřejmě je někde chyba. Je možné, že se do permanentního testu dostalnadbytek CO2 buď při aplikaci Tetra Optimat, který je v blízkosti testu nebo přes noc, kdy neběží fotosyntéza a test není schopen reagovat zpět na nižší hladinu CO2. Mám za to, že CO2 mi v akváriu po vysazení dosycování a provzdušnění akvária musí spíše chybět. Uvidím, jak test zareaguje po výměně vody.

Doufám, že tento příspěvek bude pro mnohé z Vás přínosným, těším se na komentáře, případně radu, jak správně měřit.

Možnosti hnojení CO2 (1)

Tak jsem se konečně rozhodl napsat další pokračování. Protože nemám příliš času na delší příspěvek, shrnu v tomto díle pouze základní možnosti přidávání CO2 do nádrže. Pokud se Vám bude zdát, že některé možnosti chybí, ocením případné komentáře.
Pokud jde o zdroje CO2, lze využít následující:

• Získání CO2 pomocí kvasného procesu - lze buď podomácku použitím kvasnic a cukru, či je možné zakoupit komerční sady, které většinou obsahují lahev, hadičku, vzduchovací kamínek pro rozptyl CO2 v nádrži, kvasnou směs a aktivátor kvasného procesu. Po promíchání s vlažnou vodou se spustí kvasný proces, jehož produktem je CO2. Výhodou je levné řešení, nevýhodou je nemožnost přerušení sycení CO2 do nádrže v nočních hodinách, navíc při používání kvasnic je riziko kontaminace vody.
  

• Využití CO2 bombiček - zde je nutné používat reaktor, který se ráno doplní pomocí sifonové lahve CO2. Ten pak pozvolna uniká do nádrže. Jde o velmi levné řešení, lze najít i komerční produkty, kdy CO2 je dodáváno ve spreji, cena nové náplně je však často i 200 Kč, nejlevnější jsem našel na e-shopu http://www.miga.cz/, kde ji lze zakoupit za 155 Kč. Vydrží asi na 40 naplnění, což vychází na 3,90 za den. Při obstarání sifonové láhve a použití bombiček (krabička stojí cca 12 Kč) se náklady sníží na 0,3 Kč / den.

• Systémy s CO2 bombou s jehlovým ventilem - profesionální řešení, ovšem počáteční investice jsou značné, často 4 - 6 tis. Provoz je ovšem levný a jednoduchý, není třeba denně doplňovat reaktor či dohlížet na kvasný proces. Navíc lze dokoupit magnetický ventil a spínací hodiny, a tak automaticky vypínat sycení na noc.

• Alternativní možnosti - zde bych zařadil např. systém Sera, kdy je zdrojem CO2 tableta, která se vloží do reaktoru. Výhodou je snadnost použití, není třeba žádných hadiček, bomb apod. Tablety jsou však celkem drahé. Alternativou je i přímé lití perlivé vody do akvária, s opatrností lze použít, ovšem hrozí předávkování, sám jsem jeden čas používal, ale velmi malá množství. Perlivou vodu lze využít i jako zdroj, kdy do víčka zavedete hadičku, pomocí kamínku pak unikající CO2 aplikujeme do nádrže. Vždy po mírném protřepání lahve, se účinek aplikace zesílí. Lze napojit i reaktor místo kamínku.

Sycení CO2

Je sycení akvária CO2 pouze trend nebo to opravdu funguje? Jsou časy, kdy mi akvarijní rostliny rostou jako z vody :) bez jakéhokoli dosycování, nestíhám protrhávat akvárium a rozdávat známým. Pak ale často přijde období značného útlumu. Otázkou je, zda CO2 může pomoci. Není útlum růstu způsoben nějakou změnou kvality vody?
Pokud jde o dosycování akvárií CO2, je zřejmé, že se bez něj neobejdou speciální rostlinná akvária, kde jsou k vidění nádherně zbarvené druhy rostlin Když však zabrousíme do jejich původu, často zjistíme, že se ani nejedná o rostliny vhodné do akvárií, jde buď o rostliny bahení či dokonce suchozemské! Bez nadměrného osvětlení a dosycování CO2 dojde k tomu, co leckterý akvarista již zažil. Po koupi nádherně červené Alternanthery radost dlouho nevydrží. Rostlinka časem chřadne a chřadne, odhazuje postupně své listy, zarůstá řasou a nakonec je pohled na ještě nedávno atraktivní rostlinku tak žalostný, že ji z akvária raději odstraníme.
Otázkou při dosycování vody CO2 zůstává komfort akvarijních ryb. Je zřejmé, že v tomto případě stavíme akvarijní rostliny před akvarijní ryby. Není to tak dávno. kdy běžným vybavením akvárií byly naopak vzduchovací motorky pro "okysličování" vody. Dnes je takové jednání považováno za nešvar, který brzdí růst rostlin. Je třeba si však uzvědomit, že probublávání vody vzduchovacím kamínkem neznamená, že vodu sytíme kyslíkem. Vzduch, který dýcháme je přeci tvořen řadou dalších plynů, a to včetně CO2. Navíc jakékoli víření vody filrem a pohybem ryb přebytečný CO2 z akvária odstraňuje, a tak je na každém akvaristovi, kterou cestou se vydá. Rozhodně je nesmyslem přes den sytit akvárium CO2 a zároveň vzduchovat přes kamínek nebo vířit vodu silným průtokem filtru. Takto pouze plýtváme s drahým plynem. Kompromisem může být dosycování během dne, kdy CO2 akvarijní rostliny mohou spotřebovat a vzduchování během noci, kdy mírný nadbytek ryb lehce způsobí deficit kyslíku ve vodě. Rostliny v noci kyslík spotřebovávají také, neboť nedochází k fotosyntéze.
Pokud se přeci jen rozhodnete pro zavedení systému CO2 do vašeho akvária, přichází výběr vhodného způsobu. Tomu se budu věnovat v dalším příspěvku.
A jak jste na tom se sycením CO2 vy?