Měření obsahu CO2 v akváriu

Možné techniky dosycování CO2 v nádrži byly již poopsány. Spolu s rozhodnutím o způsobu hnojení rostlin CO2 je nutné zvolit způsob jeho měření. Od určité koncentrace je totiž CO2 pro ryby nebezpečný. Jaké tedy máme možnosti?

1. Na základě měření hodnoty pH a KH
   
2. Permanentními testy
   
3. Profesionální elektronickou soupravou

Ad1) Jde zřejmě o nejlevnější způsob měření hladiny CO2 v akváriu. Hodnotu ph lze změřit např. testem Akvin od Rataje, stejně tak hodnotu uhličitanovétvrdosti námpomůže změřit mnohý z nabízenýchtestů, např. Karbon od již zmíněného Rataje. Musím upozornit, že kapalné testy, se kterými určitou zkušenost mám, jsou trochu nepříjemné při vyhodnocování. Zbarvená kapalina se porovnává s tištěnou stupnicí a odhadnout, zda se jedná o více nebo méně zelenou barvu, bývá nadlidský výkon. V novější verzi již Rataj nabízí roztok s ph neutralní, takže porovnání by již mělobýt snazší. Pokud jde o test Karbon, tam je již měření snadné, barva se neporovnává, nýbrž počítá se, kolik kapek indikátoru bylo nutné přidat do změny zbarvení, což je snadné.
CO2 se pak vyhodnocuje podle tabulky, kdy podle změřené hodnoty PH a KH zjistíme koncentraci CO2. Tímtozpůsobem mi vždy vyšla koncentrace nedostačující, podle testů od rataje mám PH tak kolem 7,8 a dKH 0,5.

Ad2) Permanentních testů je opět na trhu celá řada. Některé dokonce spojují dvojí měření (např. JBL), kdy je vedle hladiny CO2 měřeno i hodnota PH. Nově jsem zakoupil permanentnítest Eheim. první rozčarování přinesl chybějící návod,ale na krabičce se výrobce snažípostup aplikace nakreslit. Detailní informace se ovšemnedozvíte. Test funguje tak, že do nádobky odměříme 1 ml akvarijní vody, přidáme 4 kapky indikátoru, po smíchání uzavřeme, obrátíme dnem vzhůru a pomocí přísavky umístíme na sklo do akvária. Trochu jsem měl obavy z úniku chemického indikátorudo nádrže, neboť nádobka je vlastně zespodu otevřená, díky zvýšené trubičce však smíchaná kapalina do nádrže neuniká, stalo byse tak pouze v případě jejího otočení, snad to nějaká rybka nezvládne. Test zřejmě funguje na principu výměny plynů, kdy vzduch, který oddělje kapalinu od vody v akváriu je podle koncentrace CO2 dosycován uvnitř nádobky a kapalina pak barevně reaguje. Eheim má stupnici tří barev, kdy modrá znamená deficit CO2, žlutá nadbytek a zelená optimální hodnotu. Po instalaciměla kapalina barvutmavě zelenou, takže jsem zase nevěděl, jestli to má být téměř modrá nebo jde o optimum. Po použití CO2 Optimat od Tetry, kdy jsem však toho moc nedosytil, se kapalina zabarvila jasně do žlute. Navzdory ukončení aplikace CO2 a vzduchování v akváriu je kapalina stále žlutá. Po změření CO2 pomocí pH a KH však vychází stále CO2 nedostatek. Tak se v tom někdo vyznejte :/

Ad3) Profesionální soupravy jsou zřejmě přesné, ale cena je zase trochu někde jinde. Sám doporučuji kombinovat způsoby 1 a 2, ale pokud Vámvyjdou diametrálně odlišné výsledky, zřejmě je někde chyba. Je možné, že se do permanentního testu dostalnadbytek CO2 buď při aplikaci Tetra Optimat, který je v blízkosti testu nebo přes noc, kdy neběží fotosyntéza a test není schopen reagovat zpět na nižší hladinu CO2. Mám za to, že CO2 mi v akváriu po vysazení dosycování a provzdušnění akvária musí spíše chybět. Uvidím, jak test zareaguje po výměně vody.

Doufám, že tento příspěvek bude pro mnohé z Vás přínosným, těším se na komentáře, případně radu, jak správně měřit.

Možnosti hnojení CO2 (1)

Tak jsem se konečně rozhodl napsat další pokračování. Protože nemám příliš času na delší příspěvek, shrnu v tomto díle pouze základní možnosti přidávání CO2 do nádrže. Pokud se Vám bude zdát, že některé možnosti chybí, ocením případné komentáře.
Pokud jde o zdroje CO2, lze využít následující:

• Získání CO2 pomocí kvasného procesu - lze buď podomácku použitím kvasnic a cukru, či je možné zakoupit komerční sady, které většinou obsahují lahev, hadičku, vzduchovací kamínek pro rozptyl CO2 v nádrži, kvasnou směs a aktivátor kvasného procesu. Po promíchání s vlažnou vodou se spustí kvasný proces, jehož produktem je CO2. Výhodou je levné řešení, nevýhodou je nemožnost přerušení sycení CO2 do nádrže v nočních hodinách, navíc při používání kvasnic je riziko kontaminace vody.
  

• Využití CO2 bombiček - zde je nutné používat reaktor, který se ráno doplní pomocí sifonové lahve CO2. Ten pak pozvolna uniká do nádrže. Jde o velmi levné řešení, lze najít i komerční produkty, kdy CO2 je dodáváno ve spreji, cena nové náplně je však často i 200 Kč, nejlevnější jsem našel na e-shopu http://www.miga.cz/, kde ji lze zakoupit za 155 Kč. Vydrží asi na 40 naplnění, což vychází na 3,90 za den. Při obstarání sifonové láhve a použití bombiček (krabička stojí cca 12 Kč) se náklady sníží na 0,3 Kč / den.

• Systémy s CO2 bombou s jehlovým ventilem - profesionální řešení, ovšem počáteční investice jsou značné, často 4 - 6 tis. Provoz je ovšem levný a jednoduchý, není třeba denně doplňovat reaktor či dohlížet na kvasný proces. Navíc lze dokoupit magnetický ventil a spínací hodiny, a tak automaticky vypínat sycení na noc.

• Alternativní možnosti - zde bych zařadil např. systém Sera, kdy je zdrojem CO2 tableta, která se vloží do reaktoru. Výhodou je snadnost použití, není třeba žádných hadiček, bomb apod. Tablety jsou však celkem drahé. Alternativou je i přímé lití perlivé vody do akvária, s opatrností lze použít, ovšem hrozí předávkování, sám jsem jeden čas používal, ale velmi malá množství. Perlivou vodu lze využít i jako zdroj, kdy do víčka zavedete hadičku, pomocí kamínku pak unikající CO2 aplikujeme do nádrže. Vždy po mírném protřepání lahve, se účinek aplikace zesílí. Lze napojit i reaktor místo kamínku.

Sycení CO2

Je sycení akvária CO2 pouze trend nebo to opravdu funguje? Jsou časy, kdy mi akvarijní rostliny rostou jako z vody :) bez jakéhokoli dosycování, nestíhám protrhávat akvárium a rozdávat známým. Pak ale často přijde období značného útlumu. Otázkou je, zda CO2 může pomoci. Není útlum růstu způsoben nějakou změnou kvality vody?
Pokud jde o dosycování akvárií CO2, je zřejmé, že se bez něj neobejdou speciální rostlinná akvária, kde jsou k vidění nádherně zbarvené druhy rostlin Když však zabrousíme do jejich původu, často zjistíme, že se ani nejedná o rostliny vhodné do akvárií, jde buď o rostliny bahení či dokonce suchozemské! Bez nadměrného osvětlení a dosycování CO2 dojde k tomu, co leckterý akvarista již zažil. Po koupi nádherně červené Alternanthery radost dlouho nevydrží. Rostlinka časem chřadne a chřadne, odhazuje postupně své listy, zarůstá řasou a nakonec je pohled na ještě nedávno atraktivní rostlinku tak žalostný, že ji z akvária raději odstraníme.
Otázkou při dosycování vody CO2 zůstává komfort akvarijních ryb. Je zřejmé, že v tomto případě stavíme akvarijní rostliny před akvarijní ryby. Není to tak dávno. kdy běžným vybavením akvárií byly naopak vzduchovací motorky pro "okysličování" vody. Dnes je takové jednání považováno za nešvar, který brzdí růst rostlin. Je třeba si však uzvědomit, že probublávání vody vzduchovacím kamínkem neznamená, že vodu sytíme kyslíkem. Vzduch, který dýcháme je přeci tvořen řadou dalších plynů, a to včetně CO2. Navíc jakékoli víření vody filrem a pohybem ryb přebytečný CO2 z akvária odstraňuje, a tak je na každém akvaristovi, kterou cestou se vydá. Rozhodně je nesmyslem přes den sytit akvárium CO2 a zároveň vzduchovat přes kamínek nebo vířit vodu silným průtokem filtru. Takto pouze plýtváme s drahým plynem. Kompromisem může být dosycování během dne, kdy CO2 akvarijní rostliny mohou spotřebovat a vzduchování během noci, kdy mírný nadbytek ryb lehce způsobí deficit kyslíku ve vodě. Rostliny v noci kyslík spotřebovávají také, neboť nedochází k fotosyntéze.
Pokud se přeci jen rozhodnete pro zavedení systému CO2 do vašeho akvária, přichází výběr vhodného způsobu. Tomu se budu věnovat v dalším příspěvku.
A jak jste na tom se sycením CO2 vy?