Inspirace na uspořádání akvária - aquascaping

Snad každý akvarista občas zapřemýšlí o změně layoutu svého akvária. Dlouhou dobu byla populární rostlinná akvária s bujným porostem - tzv. holandská akvária. Nový směr přinesl Takashi Amano s modelováním podvodních krajin. Výmluvné je níže uvedené video vybraných nádrží. Hezký zážitek!

Akvarijní rostliny zdarma

Zítra budu řádně klestit zarostlou nádrž, pokud by někdo z Prahy měl zájem o nějaké přebytky, napište do komentáře vzkaz. Zajímavá je kryptokoryna červená, roste sice pomalu, ale je to vděčná rostlina a v akvaristikách špatně sehnatelná, neboť ji nelze pěstovat emerzně, jen pod vodou, což se velkopěstírnám nechce :-)

Přidat mohu nějaký ten rychle rostoucí plevel - řízky Limnophila sessiliflora.

Zřejmě bude i sagittaria subulata.



Pozor, nejedná se o velká množství, je to z 60 l nádrže, 450 l z toho napoprvé určitě neosázíte. Poštou nezasílám, jen osobní odběr.

Test CO2 Eheim a pár slov kolem...

V jednom z předešlých článků o měření CO2 jsem se zmínil o permanentním testu Eheim, který zdánlivě fungoval nespolehlivě. Po delší zkušenosti mohu říci, že pro orientační představu o množství CO2 v akváriu je to šikovný prostředek. Při první aplikaci test hned neukazuje správné hodnoty, ale do 1 dne se měření ustálí a pak již na změny množství reaguje, byť s určitým zpožděním.
Každopádně barva po první instalaci do nádrže ještě nic neříká o skutečném obsahu CO2. Druhý den už by měl být výsledek jasný. Mně se vždy do druhého dne ukázala tmavě modrá barva, tedy nedostatek CO2, při silnější reakci kvasnic naopak spolehlivě roztok nabyl žluté barvy. Nadměrné množství CO2 však rovněž poznáte z chování ryb, kdy začnou být malátnější, při vyšší koncentraci se již pouze vlní u hladiny. Jednou jsem kvasnice neuhlídal a málem o ryby přišel, některé dokonce ležely nehybně na zádech, Eheim svítil jasně světle žlutou barvou, naštěstí jsem na to přišel včas a po chvilce silného vzduchování se vše spravilo, ryby přežily tehdy všechny, jen nově koupené krevetky do týdne zmizely. Přežila jen jedna původní, asi 3 roky stará. Také je zajímavé, že pouze ten večer jsem zažil, jak rostlinky vypouštějí bublinky kyslíku, z okrajů listů řetízkovaly sloupečky drobných bublinek. Mám pocit, že toho je opravdu možné dosáhnout pouze při nezdravě vysoké koncentraci CO2. Od té doby jsem tento jev již nikdy ve svém akváriu nespatřil.
Test Eheimu se ukazuje jako poměrně spolehlivý, reaguje sice s určitým zpožděním, ale věřím, že pokud se vám podaří udržovat zelenou barvu roztoku, můžete důvěřovat v optimální hodnoty CO2. Mně ryby ještě dobře prospívají při nažloutlé barvě, což už je ale vyšší koncentrace. Na ni velmi dobře reagují rostliny typu Rotala rotundifolia, které se okamžitě začnou tvořit větší lístky, celkově mohutní a dostává červený nádech. Bez CO2 se mi stává, že vrcholky vyrůstají velmi malé, až zakrnělé. Za to ale zřejmě může i nesprávné přihnojování.
Tak tolik asi k ospravedlnění původního negativního dojmu z testu Eheim, který si vlastně nemohu vynachválit, jednorázové kapalinové testy jsem zcela přestal používat, jsou nepohodlné a poměrně nepřesné.

Akvarijní rostliny zdarma II.

Pokud by někdo z Prahy měl zájem o přebytky rostlin, jsou zase k mání a mám připravenou další várku ihned k odběru. Opět pěkný kousek kapradiny Ceratopteris thalictroides, dále pár kousků Rotala rotundifolia, Limnophila sessiliflora, Sagittaria subulata, něco málo Ludwigia repens. Pište do komentářů nebo na akvarostliny@seznam.cz. Rostliny se vám jistě dobře uchytí.

Akvarijní rostliny zdarma

Jelikož patřím mezi šťastlivce, kterým akvarijní rostliny celkem dobře prospívají, zbavuji se pravidelně přebytků rostlin, které často bohužel skončí i na kompostu. Přirozeně se jedná spíše o zaběhlé držáky, žádné unikátní skvosty, ale snad každý akvarista uvítá rychle rostoucí rostliny, které snižují množství živin v akváriu a tlumí tak růst řas, zároveň při pravidelném řízkování se řasy nestihnou na těchto rostlinách usazovat. Rostliny v akvaristikách jsou pěstované emerzně a přechod na submerzní formu se často nepodaří a rostliny hynou. Prodejci pak samozřejmě vše svedou na chybné hnojení, nabízejí nám drahé CO2 systémy a různá superhnojiva, která jen způsobují dramatický nárůst řasy v akváriu.

Rostliny z přebytků jsou určitou jistotou, protože pokud někomu rostly k nadbytku, je velká šance, že se uchytí i v jiném prostředí.

Budu zde pravidelně uvádět aktuální nabídku, předem upozorňuji, že se jedná vždy o o mezené množství kusů a malý výběr druhů, některé se pravidelně opakují. Nabídka je vhodná pro zájemce z Prahy a okolí, kteří si mohou rostlinky vyzvednout.

Pokud budete mít o rostlinky zájem, uveďte na sebe kontakt v komentářích. Přednost mají první zájemci, lze však i předem objednat příští várku.

Současná nabídka (spěchá) - připraveno k odběru:

• vzrostlejší kapradina Ceratopteris thalictroides - Rohatec žluťochovitý
  

Velmi vděčná rostlina, která má ráda více světla, časem je nutné její růst regulovat, stačí ponechat 3 - 4 nejmladší listy, ze starších listů časem vyraší pupeny a začínají vznikat nové rostliny, které lze buď ponechat jako plovoucí, časem pak zasadit. Rostlinu je nutné sázet nepříliš hluboko do dna, kořenová hlava musí být nade dnem. Rostlina časem dosáhne hladiny, kde se mezi listy tvoří různé skuliny vhodné pro úkryt plůdku ryb. Rostlinu velmi milovaly bojovnice (Betta splendens), u hladiny mezi listy si velmi brzy postavily pěnové hnízdo a měl jsem štěstí pozorovat páření. Rostlina dokonce dokáže nad hladinou vybudovat emerzní listy. Vypadá to pak velmi zajímavě, zatímco submerzní forma listů je podobná mrkvi, emerzní listy se zpevní a z plochých lístků se vytvoří pichlavé jehličí. Shrneme-li, jde o nenáročnou a ozdobnou rostlinu, která je vhodná jako solitérní rostlina nebo rostlina do pozadí, velmi pěkně vyplní rohy akvária. Snadno se množí, v menších nádržích je nutná časem vypěstovat následníka a vzrostlé rostliny se zbavit. Mohu nabídnout vedle vzrostlejšího kusu i malé plovoucí "sazenice".

Na závěr mohu ještě podotknout jednu zajímavou zkušenost ,není to tak dávno, co jsem měl problémy s růstem rostlin, přežily jen některé druhy, dokonce i tato kapradina postupně chřadla, rozpadaly se listy, postupně zcela uhynula. Asi čtvrt roku jsem ji vůbec v akváriu neměl a ouha, z nějakých mikroskopických zbytků se mi po delší době začaly na hladině objevovat malinkaté lístečky s kořínky, které časem zmohutněly v rostlinky a dnes již zase mám silné vzrostlé kusy. Řekl bych - malý akvaristický zázrak.

• pomalu rostoucí držák Anubias barteri - var. nana
  

Tak tuto rostlinku jsem získal podobným zázrakem. Kdysi dávno jsem v malé akvaristice ve Vysočanech zakoupil nové rostliny, tehdy jsem ani Anubiasy neznal, a v košíčku jedné z rostlinek mezi štěrkem jsem našel tři malinké potrhané lístečky, nějaký plevílek, řekl jsem si , které jsem chtěl vyhodit do odpadu. Pak jsem, naštěstí, dal rostlince šanci a tyto tři opdivné a poničené lístečky zasadil k přednímu sklu akvária. Dlouho netrvalo a rostlinka se odvděčila sice velmi pomalým, ale zato jistým a stálým růstem. Jedná se o nízkou rostlinu, která se jakoby plazí dnem a buduje mohutný kořenový systém. Oddenek lze časem oddělit a rostlinku takto množit. Rostlina potřebuje pevnější opdklad pro uchycení, často se doporučuje pouze ji přivázat ke kořenu či kamenu, avšak já ji sázím přímo do dna hrubší zrnitosti. Jemný písek by jistě nesnesla. Několikrát mi tato rostlina i vykvetla. Uvádí se, že má ráda spíše slabé osvětlení, při protrhání ji však mám klidně na přímém ostřejším světle a problémy s tím rozhodně nemá.

Rostlina má velmi pevné listy, přežije snad všechno, nevýhodou je její pomalý růst, listy velmi snadno zarostou řasou, což nepůsobí příliš esteticky. Starých částí se proto časem zbavuji, ale řasu lze úspěšně odstranit a oddenek opět zasadit. Právě pro pevnost svých listů snese tato rostlina ošetření Savem, které spolehlivě řasy likviduje. O použití Sava bych měl asi napsat samostatný článek, v žádném případě nelijte přímo do nádrže, to je pro ryby smrtelné. Jemnější rostliny zase Savo rozloží. Je možné buď na nějaký čas rostlinu ponořit do slabšího roztoku mimo akvárium, já u anubiasu poižívám drsnější a rychlejší metodu, která mu neublíží, naopak dlouhodobější ponor mi jednou rostlinku narušil a ta následně kamrádce zhnila, i když u ní se nedaří žádným rostlinám :) Nejlépe je zarostlé listy přímo Savem polít a palcem krouživými pohyby řasu odstranit. Pak důkladně opláchnout. Řasa, kterou se odstranit nepodařilo, zcela vybledne, až zbělá, v akváriu časem zanikne a anubias nějaký ten měsíc září zcela bez řas. Odstranění řasy z nabízeného anubiasu však nechám již na vás. Také obšas dám zbytky anubiasu do sklenice bez osvětlení, kde mám pouze okružáky a tak do dvou měsíů je také zcela bez řasy.

Občas nabídnu i další druhy rostlin, jako Hygrophila polysperma nebo Ludwigia repens atd. , nyní ale není nabídka aktuální, takže to někdy později. Pokud byste chtěli napsat osobní postřehy i k ostatním druhům rostlin, budu v článcích pokračovat.

Takže pro odběr rostlin se mi ozvěte v kometářích článku, současně všem přeji veselé Vánoce!

Jak nahradit membránu pro Tetra Optimat

Řada z vás možná využívá jednoduchý systém dosycování akvária CO2 Tetra Optimat. Časem se setkáte s problémem opotřebení membrány, neboť membrána se zanáší různými nečistotami a řasami a po pravidelném čištění se dříve nebo později poškodí. Náhradní membrány nejsou drahá záležitost, akvaristické e-shopy nabízejí 5 kusů za 75 Kč. Avšak kámen úrazu je v jejich dostupnosti. Skladem prostě membrány nemají a na objednávku po nějakém tom týdnu čekání rezignujete. Pozor tedy při nákupu tohoto zařízení. Pokud obchodník má náhradní membrány, hned si pořiďte do zásoby.





Co ale dělat v situaci, kdy potřebujete náhradu a nejsou? Na toto téma lze nalézt na internetu řadu diskusí. Co jsem se zatím dočetl, řešením bývá:

• čajový sáček
• polyesterový šátek
• umělé hedvábí

Někteří jedinci bez zábran sbírají membrány z nových balení Optimatu ve velkoprodejnách typu Hornbach, toto řešení samozřejmě nelze doporučit - dlouhodobě je určitě neudržitelné :) S náhradou membrány jsem se zatím vypořádal obyčejným kusem látky. Některé umělé materiály (jako nylon) propouštěly a neudržely sloupec CO2. Látka z bavlny měla své mouchy, neboť udržela CO2 jen do určitého objemu, zhruba 3/4, pak již také pod tlakem probublávala. Nyní jsem zksuil dát dvojitou látku, jednu silnější a druhou slbší, sloupec c02 to již udrží bez problémů, zpočátku se za den stihl naplněný reaktor do akvária absorbovat, ale po nějakém týdnu zůstávají zbytkové plyny někdy i do poloviny. Bude asi nutné ještě zaexperimentovat s tloušťkou a počtem kusů látky. Každopádně myslím, že jde o šikovnou náhradu a lze takto i vyřešit častý problém Optimatu, kdy se vstřebá pouze část náplně. Bavlněná látka s vodou lépe reaguje a CO2 se rozpouští rychleji, jen je třeba najít vhodnou hustotu a typ látky, která po naplnění Optimatu nebude probublávat.

Postřehy k hnojení CO2

Tak se po delší odmlce vracím k této problematice, ale aspoň jsem načerpal nové zkušenosti. Čekal jsem nějaké postřehy v komentářích z vaší strany, ale teda nic moc :)

Takže co jsem zažil já.

Zaprvé se vrátím k permanentnímu testu od Eheimu. Test se musí nechat ustálit, chvilku mu to ale trvá. Tak po 2 - 3 dnech se vybarví jak má, u mě tedy do modré, neboť jiné měření mi vždy ukázalo CO2 nedostatek. Podle reakce permanentního testu ho lze tedy brát mírně s rezervou, okamžitý vzestup CO2 v akváriu, např. kdybyste nechali silněji bublat z lahve i přes noc, podle mě hned nezaznamená. Pro průběžné sledování je ale to ale pohodlný způsob měření.

Zadruhé se jedná o samotný způsob hnojení. Já již delší dobu používám CO2 Optimat od Tetry. Musím uzant, že v době jeho nasazení jsem zaznamenal silné zlepšení růstu rostlinek. Jenže ve stejné době jsem změnil i filtraci, nasadil jsem Eheim Ecco, což znamenalo razantně větší objem filtrační náplně, různorodou filtrační náplň včetně speciálních vrstev pro usazení bakterií. Vím, že jsou na tyto filtry různé názory, já si ho však nemohu vynachválit. Pozitiva a negativa tohoto filtru ale dám do jiného článku. Zlepšení růstu rostlinek tedy může být způsobeno i změnou filtrace, a její lepší biologické činnosti, což se mohlo odrazit v lepších podmínkách pro růst.

Své zde hraje i použité hnojivo. Teď testuji některé alternativy, např. Rataj a jeho Brutus mi pomáhal k výrazně sytě zeleným a silným rostlinám, jenže jen některým. U jiných se např. deformovaly nové listy. Teď testuji Planta Min od Tetry, rostlinky zlepšily tvar, rychleji rostou než týden, který jsem vůbec nehnojil, ale mají světlejší barvu. Na druhou stranu se mi podařilo nastartovat růst (pouze jedné z osmi) červených rostlinek Eustralis sp. O hnojení ale také napíši spíše samostatný článek.
Takže Tetra Optimat. Původně jsem aplikoval CO2 z původní lahve v podobě spreje. Náplň mi vydržela daleko déle, než uvádí výrobce. Měl jsem trochu problémy s prodloužením hadičky a napojením zpětného pojistného ventilu, ale rozdílné průměry hadiček jsem vyřešil napojením přes části propisek. Těsní to skvěle. Výhody Optimatu jsou zřejmé a výrobce je okamžitě vyzdvihne. Takže jednak 100 % využití CO2, nic vám nebublá na hladinu. Dále víceméně nemožnost předávkování. Jednoduchá obsluha - jen rámo dofouknete a je to. Na noc neplníte, takže se CO2 rozpouští jen přes den.
A teď nevýhody. Trochu neobratná manipulace s membránou. Ta se vám po čase zanese a je třeba ji vydrhnout. Přijde mi ale, že propouští čím dál méně, takže ji bude nutné vyměnit, případně něčím nahradit. Najít ale správný materiál, je celkem oříšek. CO2 se mi nikdy nevstřebal cely, při aplikaci původní náplní vždy kousíček zůstal a ten se postupně nasčítával, až třeba polovina reaktoru byla permanentně plná. I výrobce ale uvádí, že je nutné občas obrátit nádobku, aby utekly zbytkové plyny, které snižují účinnost Optimatu. Se zbytkovými plyny mám ale podstatně větší problém od doby, co jsem zavedl sifonovou lahev. Četl jsem nějaké diskuse, kde se lidi ptali, proč se jim i s novou membránou CO2 málo rozpouští a hodně ho zůstává v reaktoru. Myslím, že bude záležet na parametrech vody, dále na čistotě CO2. Sifonovou lahev jsem plnil poprvé a je zřejmé, že vedle CO2 jsou v ní namíchány i ostatní plyny, neboť v ní přeci nebylo vakuum. To podle mě znamená vyšší objem zbytkových plynů. Když jsem zpočátku reaktor nafouknul pro zkoušku sám, také se plyn vstřebával málo. Původní náplň (ovšem značně dražší) zřejmě má opravdu čistý CO2, kter´ý se vstřebá lépe. Tak uvidíme, co dál. Další a další plnění lahve bez jejího otevření by mělo postupně zajistit čistý CO2, teda pokud v sifonových bombičkách opravdu je :) Membránu mám již celkem jetou, budu asi muset brzy koupit novou, jak je pomačkaná od čištění, je to asi znát. Na internetu se lze dočíst, jak ji lze nahradit, např. čajovým sáčkem nebo sítkem. Možná kdyby se někomu podařilo najít mírně propustnější materiál, vyřešil by se problém se zbytkovými plyny.
Závěrem tedy hodnotím CO2 Optimat jako šikovnou a bezpečnou možnost pro menší nádrže, ovšem účinek je slabší než přímým probubláváním, byť jde o neúsporné řešení (mnoho CO2 vyprchá hned z nádrže, jen část se opravdu rozpustí).
Brzy bych chtěl napsat své zkušenosti s filtrací a také hnojivy pro rostliny. Stejně tak se po čase vrátíme k CO2 Optimatu, zda se vstřebávání zlepšilo.